Můj kámoš tidlifoun

28. února 2014 v 10:24 | LB |  Ostatní
Ahoooooooooooooj lidičky!

Dnes jsem si pro vás připravila takový tématický článek.

Téměř každý z nás má už v této době svůj vlastní "dotykáč". A vsadím se, že ho nepoužíváte jen na volání a SMSkování. Vypěstovali jsme si ho i pro zábavu. Milióny her a aplikací nás dočista pohltilo. A bodejď by ne. Vždyť je to tak jednoduché. Dotkneš se obrazovky a jsi v jiném světě.

Dokážeme nad tím prosedět celé hodiny a vypěstovat si tak závislost.
Z vlastní zkušenosti vím, jak to mnohdy vypadá.

Obrazovka takovéhoto mobilu není zrovna největší, tudíž když u toho sedíme kdo ví jak dlouho, naše oči tím trpí.

Bere nám to spoustu času. Jednou se probudíme a zjistíme, že jsme staří.

Mnohdy se na takovému zařízení můžeme vystavit nebezpečí. (viz. sociální sítě)

A mnoho dalších věcí, které nám taková skvělá krabička dává a bere.

Neříkám však, že hry jsou nějaká svinstva, a neměly by vůbec existovat. To ne.
Pomocí některých her si můžeme i zlepšit logiku, trpělivost a cizí jazyk. Což je samozřejmě velké plus. Také nám může poskytnout spoustu informací a slouží i jako zařízení na uchovávání vzpomínek (fotky, videa...)

Někdy se mi ale zdá, že za chvilku ztratíme komunikaci s okolním světem. Náš nejelpší kamarád bude právě telefon a zábava-hraní her. S ostatními si budeme povídat jen pomocí sociálních sítích a .......bůh ví co ještě.

Měli bychom se zamyslet....vijít ven a užívat si světa, dokud můžeme.

Možná teď zním jako nějaký strašně chytrý člověk, ale ve skutečnosti jsem jen obyčejná. Obyčejná holka která cí, co je správné.

Třeba někdo po přečtení tohoto článku změní názor na "tidlifouny" a půjde se projít se psem do parku.

Adios lidi.....zase někdey u dalšího článku.



...............................vaše LB.............................
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama